A milion thoughts in my head

A milion thoughts in my head...

Asi nejvíc vystihující věta o mně. Proto jsem se rozhodla pro blog, což je zvláštní, protože tahle vlna blogů mě celkem minula a moc jsem jich osobně nečetla, ale myslím, že je to úžasný způsob, jak se podělit o své myšlenky a vypsat se z nich. Protože jsem celkem overthinker a spoustu věcí svým kamarádům nechci z nějakého důvodu říkat, tady je to anonymní a třeba se tady najde někdo, kdo to má podobně.

Taky je tu věc druhá a to to, že hrozně ráda píšu, začala jsem ani nevím už kdy a od té doby vzniklo několik příběhů, ale až ten poslední jsem našla odvahu postnout na wattpad a zatím se líbí, tak uvidíme. Je to zvláštní pocit, udělat něco, co už jsem chtěla udělat tak dlouho a ono to funguje můžu říct.

Vlastně vůbec nevím, jakým směrem se tohle bude ubírat, jen doufám, že to bude dávat smysl. Prostě jsem si řekla, že bych se nemusela svěřovat jenom svému deníčku, ale i virtuálně skutečným lidem. Pár let dozadu by mě něco takového nenapadlo, protože bych se bála, ale nevím poslední rok jsem si řekla, že budu odvážnější a budu dělat věci, které mě děsí nebo bych je normálně nedělala. I když kamarádům ani nikomu známému bych se asi ani s tímto ani s příběhem na wattpadu nepochlubila, asi bych se bála co by říkali, protože nikdo nic takového nedělá. Ale mě to baví, tak proč ne. A třeba se někdy svěřím.

Tak a to by bylo k prvnímu příspěvku asi všechno, snad dával smysl, jsem z toho trochu nervózní ani nevím proč, přece jen není to prezentace, které mimochodem nesnáším. A tak doufám, že to dopadne dobře.